"Někdo by nedokázal zabít kapra, já nedokáži uvařit med." říká Jaroslav Lstibůrek

"Někdo by nedokázal zabít kapra, já nedokáži uvařit med." říká Jaroslav Lstibůrek

V úterý 14. února nás poctil návštěvou a řízenou degustací Jaroslav Lstibůrek a nyní přikládáme i rozhovor s ním, který jsme natočili minulý rok v červnu. Dozvíte se, jak je to vlastně s vařením medu a proč bychom se této cestě měli vyhnout?

Pan Lstibůrek se svoji ženou přijel obohatit naši klasickou degustaci autentickými zkušenostmi z výroby své vlastní medoviny. Vysvětlil nám, proč je potřeba dbát na správné skladování medu a proč medovinu vyrábět studenou cestou. Představil nám 7 druhů svých medovin: květovou, květovou tříletou archívní, kaštanovou, lesní, medovinu s rybízem, medovinu s chmelem a zázvorem a jako bonus i jablečný cyser, který ještě pracoval. Zdůvodnil nám také, proč některé lahve nesou na etiketě název medovina, jiné medové víno, což patří mezi vaše časté otázky.

Na závěr jsme připojili i ochutnávku několika slovenských medovin a taktéž polských medovin.

Rozhovor s Jaroslavem Lstibůrkem

V červnu roku 2016 jsme navštívili Jaroslava Lstibůrka přímo u jeho včel a ve výrobně medoviny v Pasečnici u Domažlic. Sice jsme se rozhodli natočit video rozhovor, ale špatně jsem nastavil video režim a tak se musíte spokojit jen s přepisem. Tak bohužel neuvidíte, jak mi pan Lstibůrek pohotově vyndaval žihadlo, které jsem dostal za to, že jsme při interview překáželi včelám před úlem.

Pan Lstibůrek vyrábí medovinu za studena a výrobní proces má po technické stránce zvládnutý špičkově. Kromě archivní medoviny z Českého lesa a medoviny s chmelem a zázvorem, od někoho máme i poslední lahve unikátního a delikátního jablečného "cyseru" a rybízové medové víno. Během naší návštěvy nám před očima zrála i medovina z kaštanového medu, na kterou se neskutečně těšíme, až bude stočená do lahví. Více o výrobě medovin z Českého lesa najdete na webových stránkách Muzea medoviny.

A nyní již slíbený rozhovor:

Jiří Pouček: Dobrý den, teď se nacházím v Pasečnici, což je několik kilometrů od Domažlic.  Jsem na exkurzi u pana Jaroslava Lstibůrka, který tady už více jak 10 let vyrábí medovinu. Tak jestli byste nám ji mohl přiblížit…

Jaroslav Lstibůrek: No, tak ta naše medovina není nijak zvlášť výjimečná oproti tomu, co dělá konkurence. Spíš se vymykáme z průměru tím, že se snažíme kromě medovin dělat medová vína, která jsou výrazně prokvašenější, nejsou tak sladká a lze je konzumovat v poměrně větším množství než medovinu.

Jiří Pouček: Co bylo impulsem k tomu, že jste začal vyrábět medovinu? Bylo to hned, když jste začal včelařit, tak jste začal experimentovat s výrobou medoviny?

Jaroslav Lstibůrek: To ne, to jsem si vůbec nemyslel, že bych se jakoukoli kvasnou výrobou zabýval, protože jsem toho měl v profesním životě dost. Ale ve chvíli, kdy jsem poprvé měl snůšku takzvaného cementového medu, který nejde vyndat z plástů, tak jsem musel ty plásty vymáčet ve vodě a tak dostávat med ven. A pak už mi nezbylo nic jiného, než k tomu kvašení přistoupit. Zjistil jsem ale, že to tak jednoduché není. Ve výrobě medoviny jsou totiž specifika, která je nutné vyřešit, a chytlo mě to jako koníček a dělám to rád.

Jiří Pouček: Ano, četl jsem na vašich webových stránkách dokument o tom, jak dělat medovinu z melicitózního medu, ale i spoustu informací pro profesionální i hobby výrobce medoviny. Vy jste vlastně takový propagátor medoviny vyráběné za studena. Proč ji považujete za lepší? Vysvětlete to lidem, kteří o tom moc nevědí.

Jaroslav Lstibůrek: Tak na jednu stranu chápu, když někdo povařuje medovinu. Je to takový jistější způsob, protože si tím vyřeší řadu problémů. Ale ta podstata, to znamená, že se povařením zničím charakter použitého medu, je pro mě nepřijatelná. Protože jsem zároveň včelař a vážím si toho, tak se snažím, abych vycházel z původního medu a aby se charakter medu co nejvíc otiskl i v konečném výrobku. A jsem přesvědčený, že je to taky jediná cesta, jak medovinám vrátit zpátky jejich image. Jinak tím povařením docílíme toho, že to je něco, co nejde definovat, nevíme, nemůžeme se odkázat na to, co ta medovina je, z nějaké rostliny, která je něčím specifická. Je lehce dokazatelné, že tím povařením se zlikviduje všechno, co dělá med medem.

Jiří Pouček: Takže i ty výjimečné chutě konkrétního medu se tím hodně potlačí?

Jaroslav Lstibůrek: Prakticky úplně.

Jiří Pouček: Mě nadchla ta rozmanitost medoviny, různé chutě, různé způsoby výroby. Co se týká složení medoviny, tak u vás jsme mohli ochutnat medovinu rybízovou, pak nás tu zaujal také jablečný cyser. Co je tohle za druhy medoviny? Můžete nám říct něco více k té široké škále rozmanitosti medovin?

Jaroslav Lstibůrek: Je tu několik cest, jak škálu medovin rozšířit. Jedna je jít přes medy – různé druhy medu, ať už druhové, nebo ročníkové, tam jsme u toho, jak to vidíme u vinařů. Toto si myslím, že je cesta, která čeká teprve české výrobce medovin. A vzhledem k tomu, jak to probíhá ve světě, si myslím, že tam bude hlavní koridor, kam nás to stejně povede. Pak díky té specifice výroby je velice vhodné medový základ kombinovat s ovocnými šťávami, protože tím se vyřeší řada těch technologických problémů. Vyrábějí se tím velice pěkné nápoje, které pořád mají čistě přírodní charakter, takže proto i my jdeme touhle cestou a zákazníci to kupují.

Jiří Pouček: Na co by si lidé měli dávat pozor, když vybírají medovinu? Podle čeho rozeznat medovinu, která je kvalitní? Co jim doporučíte?

Jaroslav Lstibůrek: Bez toho vysloveně zážitku po napití se těžko nějakým způsobem radí. Každému chutná něco jiného. Na co bych si dal pozor – jestliže jsou ty medoviny vysloveně přeslazené, mohou tím být schovány nějaké technologické problémy. Čím je ta medovina čistější, bez nějakého velkého množství koření, bylin, je jenom třeba mírně přislazená, mírně dochucená, tak lze podle té chuti vybírat. Jakmile je to vysloveně likér, tak bych byl opatrný, protože tam se tím mohou skrývat některé technologické problémy. Pak může nastat i to, že třeba bude po medovině bolet hlava.

Jiří Pouček: Já bych to upřesnil, že pokud kupujete medovinu, tak byste si měli dát pozor a třeba si přečíst na etiketě lahve, jestli tam není přidávaný cukr nebo líh, protože to z medoviny dělá úplně umělý nápoj. Případně nějaká aromata, protože to pak na té medovině nevychutnáte nic přírodního, jen chemii. A kde vaši medovinu mohou lidé koupit, když zrovna nepojedou přes Domažlice?

Jaroslav Lstibůrek: Tak my jsme spíš malí výrobci, takže se nesnažíme o pokrytí celorepublikové. Zaměřujeme se tady na náš region, takže jsme k dostání především v Domažlicích, Klatovech, Plzni a takovou výjimkou je Medová kavárna v Roztokách u včelaře Jirky Němce, který medovinu od nás odebírá. Medovina od nás bude také ve stálé nabídce v Praze v Muzeu medoviny.

Jiří Pouček: Na mě tady teď útočí včela... (oháním se) Asi mi teď dala dokonce i žihadlo! (pan Lstibůrek odborně vytahuje žihadlo z mého ucha) Už je venku! Takže vidíte, že jsem opravdu u živých včel a možná radši budeme končit. Já vám moc děkuji, moc se mi to tady u vás líbilo, máte skvělou medovinu, určitě se tady rád zase někdy zastavím a vám doporučím, abyste medovinu z Pasečnice od pana Lstibůrka také přišli někdy k nám ochutnat.

Jaroslav Lstibůrek: Ať se daří Muzeu medoviny.

Jiří Pouček: Děkuji.


Bližší informace o výrobě medovin, užitečných zejména pro začínající výrobce nebo ty, kteří chtějí rozjet k medu šetrnou výrobu za studena, najdete přímo na stránkách pana Lstibůrka - www.medovevino.cz

5 druhů medovin z Pasečnice můžete nyní zakoupit u nás na prodejně nebo v e-shopu.

No a příště snad už nastavím kameru správně a budete si nás moct poslechnout i na připravovaném medovinovém video kanálu na YouTubu:)


Přeji krásné letní dny prostoupené vůní medu a rozličnými chutěmi medoviny!

Jiří Pouček

Jak poznat poctivou medovinu? Na co si dát pozor?

Požadavek se odesílá na server. Vyčkejte...